Omán - druhá část

Druhou část výletu po Ománu jsme zahájili velkým cestovním dnem, kdy jsme najeli asi nejvíce kilometrů. Časně ráno jsme vyrazili od krásného Wádí Bani Khalid. Cestou přes hory jsme se kochali krásnými výhledy, udělali jsme si pár zastávek - například kousek od městečka Ibra v horské vesničce Al Munisifeh, která měla úžasnou starobylou atmosféru - dala se projet i autem, takže jsme si tu krásu mohli vychutnat, aniž bychom zvedli zadek z klimatizovaného auta.

Náš dnešní cíl bylo město Nizwa, což je větší město - nachází se zde i hypermarket Lulu, kde jsme s chutí zašli na cenově i chuťově dostupnější oběd. V Nizvě jsme si chtěli konečně najít nějaký hotel, ať si hlavně pořádně odpočineme, protože spaní v autě není zrovna nejpohodlnější. Jenže jsme netušili, že to bude takový problém. Po 2 hodinách hledání jsme našli jen pro nás hodně drahé hotely. Cena absolutně neodpovídá úrovni hotelů. Jde vidět, že je turismus v Ománu ještě v plenkách, jezdí jsem převážně starší německá klientela, která asi s přeplácením těchto hrozných hotelů nemá problém. Pro příklad jsme nejlevnější hotel našli za 35 OMR (2 300 Kč). Tato suma je na naše poměry dost, je to více, než náš dvoudenní rozpočet pro oba. Jsme chudí cestovatelé, ale jsme bohatí zážitkama.

Město Nizwa nás naštvalo, a proto jsme se rozhodli, že pojedeme přespat k nedaleké pevnosti Jabrin. Další noc v autě jako socky, jupíí. Pevnost je krásná, opravená, součástí areálu jsou i mešita, veřejné wc a přístřešky, kde by se dalo i skvěle přespat, nám ale foukal silný vítr.

Pevnost Jabrin a její blízké okolí

Ještě téhož dne jsme vyrazili o pár kilometrů dál, k skvostu jménem Bahla, která je zapsáná na seznamu UNESCO. Zrovna byla zlatá hodinka na focení, což je hodina po východu Slunce a hodina před západem Slunce. Tak jsme si hrad ze všech stran pofotili, zašli do přilehlé starobylé vesničky. Cestou zpět k naší pevnosti Jabrin jsme se zastavili u hotelu a poprosili je o heslo na internet, což byla asi jediná možnost, jak se v Ománu dostat na internet. Jak málo stačilo ke štěstí. Hlavně jsme si domluvili couchsurfing v Muscatu.

Pevnost Bahla, velbloudi na trhu a blbiny

Příštího rána jsme brzy vyrazili směrem k vesničce Misfat Al Abryeen. Toto místo ve mě zanechalo nejkrásnější zážitky z Ománu, vřele ho doporučuji. Říkala jsem Markovi, že bych do Ománu jela klidně jen kvůli této vesničce a nelitovala bych ničeho. Po příjezdu na malé parkoviště jsme se vydali do prudkého kopce, do víru spletitých uliček, plných okrových, historických domečků. Mají tady dobře značenou stezku W9, která vede přes vesničku, okružní chůzí přes falaje a zpět na parkoviště. Falaj pod vesničkou byla obklopená bujnou zelení od banánovníků, až po palmy. Falaj je uměle postavený kanál, kde se z hor do oblastí suchých pouští svádí voda. Také se tam nachází krásná strážní věž, která je prý stará více než tisíc let.

Okouzlující Misfat Al Abryeen

Po tak krásném zážitku nám vyhládlo a vydali jsme se do nedaleké vesničky Al Hamra na oběd. Jenže v Ománu v době oběda (od 13 do 16, plus nějaká hodinka tam nebo sem nikoho neser..) bývá vše zavřeno - což je teda super, kde se má chudák turista najíst. Naštěstí Ind nikdy nezklame, všude se našlo něco, kde bylo otevřeno. V Al Hamře jsme zavítali do coffee shopu, kde na nás čuměli jak na mimozemšťany. Objednali jsme si, ale to co donesl byl fakt hnus. Nic horšího jsme nejedli. I žrádlo pro psa by bylo lepší. Ani nevíme, co to bylo, nějaké nugety, kdoví jestli z masa, nebo jakého hnusu. Nejhorší bylo žrát tenhle hnus a dívat se, jak ostatní Indové žerou  rukama úplně normální jídlo. Samozřejmě nám pak z toho hnusu bylo špatně. Doufám, že karma to Indovi vrátila.

Naším dalším zastavením byla další perla Ománu - arabský Grand Canyon - Jebel Shams. Někde psali, že se tam dá dojet pouze autem se 4x4, ale náš miláček to zvládl na jedničku bez problému. Cesta je zvláštní, nejprve 8 km prašnou cestou - což v pohodě projede pomaličku každé auto, poté 5 km k Jebel Shams resortu a pak zase vede asi 3 km prašná cesta, kterou jsme šli už raději pěšky, ale také by se dala projet každým autem. Dojeli jsme do vesničky Al Khutai, kde pár místních prodávalo kamení a nějaké cetky. Od této vesničky vede vyhlídková stezka W6, dlouhá asi 3 km, ale už bylo bohužel pozdě, tak jsme stihli dojít jen kousek, pokochat se a museli jsme vyrazit zpět k pevnosti Jabrin, kde jsme i tentokrát přespali.

Ománský grand canyon - Jebel Shams

Ráno jsme si trochu přispali, byla to konečně naše poslední noc v autě. A vyjeli jsme směrem k další pevnosti Nakhal, kde jsme už šli i na prohlídku. Pevnost byla krásně opravená, vstupné lidové - pro oba 1 OMR (65 Kč), radost nám jen trochu kazil další Německý zájezd důchodců.

Prohlídka pevnosti a výhledy z Nakhal

Jen pár kilometrů od pevnosti Nakhal se nachází horké prameny Ath Towra. A to bylo další dílo, stálo tam několik autobusů s němčourama, kteří byli vlezení v potůčku, kde bylo po kotníky vody a kousek dál byl malý, horký pramínek. Němci si aspoň pofotili nohy, místní si tam vyprali koberec a my fičeli raději dál.

Na řadě byla další prohlídka krásné, ománské architektury - pevnosti Rustaq. Opět nově opravené, se stejným vstupným. Tato pevnost byla asi největší a taky tady nikdo nebyl, takže jsme si užívali klidu a kochali se krásou i nedalekých hor.

Krásy pevnosti Rustaq

Po prohlídkách pevností jsme vyrazili směrem k pobřeží, že se konečně vykoupeme v moři. Dorazili jsme do městečka Seeb, kde to bohužel nebylo reálné. Moře bylo docela špinavé a na břehu byli samí rybáři. Měly by tam ale být nejlepší kebaby z olihní - ale neochutnali jsme.

Už se blížil večer a museli jsme najít adresu našeho hostitele, u kterého jsme měli v Muscatu strávit další 2 noci. Naštěstí jsme to docela rychle našli a nestačili jsme se divit, jaká to je krásná vila. Náš hostitel Mohammed byl velice přátelský, investiční bankéř, původem z Jordánska, který velice miloval fotbal. Dokonce si nás přes couchsurfing vybral jen kvůli toho, že tam má Marek fotku z fotbalového El Clásico. Byli jsme z toho hodně nervózní, nevěděli jsme co nás čeká, já jsem měla i obavu z neznalosti angličtiny. Mohammed byl ale skvělý, s otevřeným srdcem nás přivítal ve svém velkém domě, který obýval pouze se sluhou z Bangladéše. Měli jsme dokonce svůj velký pokoj s koupelnou a hlavně vanou, kterou asi příště uvidíme až doma. Do noci jsme si pak povídali s Mohammedem, hlavně Marek, a dívali jsme se u toho na fotbal.

Mohammed nám dal tipy, jak nejlépe strávit poslední den v Muscatu, vše nám přehledně ukázal na mapě, poradil nám dokonce kudy máme jet, prostě poklad. Nejprve jsme šli zkouknout Velkou mešitu Sultána Kábuse, kterou daroval svému milovanému lidu. Mešita má pro nemuslimy otevřeno pouze do 11 hodin, všichni musí být taky vhodně oblečení. Celou dobu pobytu v Ománu jsem nosila dlouhé kalhoty, nebo dlouhou sukni a dlouhé triko, abych respektovala místní zvyky. Do mešity jsem ke svému outfitu přidala ještě šátek na hlavu, který mi Marek po vzoru Ománských průvodců pěkně zavázal. V mešitě jsme byli poprvé a byl to velký zážitek.

 Impozantní mešita Sultána Kábuse

Dále jsme se vydali po hlavní autostrádě Sultána Kábuse do části Qurm, cestou byla Ománská opera, moc pěkná stavba arabského stylu. V Qurmu by měly být pěkné pláže, ale my jsme vlezli do nějakého parku, kde nic moc nebylo. Pokračovali jsme dál do části Muttrah, kde je známá tržnice - súk, přístav, kde kotví loď Sultána Kábuse a pevnosti strážící město. Prošli jsme si súk, kde to vonělo asi tisíci vůněmi - od kadidla, po různé parfémy, na které jsou Ománci zatížení - dokonce je součástí jejich hábitu střapec, který mají vždy naparfémovaný.

Část Muttrah - Sultánova loď, starodávný súk a bojky

Naším dalším zastavením byla poslední a nejvýznamnější část - Starý Muscat, kde sídlí samotný velký Sultán Kábus, zajímavé je, že nemá děti, to jsem zvědavá, kdo to po něm zdědí, přece jen už má sultán 74 let. Za vlády jeho otce byl Omán ještě docela zaostalý stát, nebyly tam školy, takže lidé byli negramotní,  ani pořádné cesty a Kábus dokázal zemi nenápadně, ve stínu Emirátského souseda, zvelebit a posunout o několik století napřed. Dokonce jsem četla, že lidé, kteří se narodili ještě za vlády bývalého sultána ani nevědí, jaké je jejich přesné datum narození. Nyní je v Ománu lepší infrastruktura, než v ČR, mnoho vysokých škol a dalších moderních výdobytků.

Ve starém Muscatu se nachází vládní budovy, ale i muzea. My jsme jen došli k sultánovu paláci a obdivovali aspoň přes mohutná vrata majestátnost této stavby. Přitom palác vypadá až pohádkově, škoda, že se nemůže aspoň nakouknout dovnitř. Palác střeží ze svou stran pevnosti Mirani a Al Jalali.

Dále nám Mohhamed doporučil jet cestou směrem na Al Bustan, kde jsme si byli zaplavat v klidném moři. Pokračovali jsme dál směrem na Yiti, kde jsme se pokochali na super vyhlídce. Poté už jsme ale museli spěchat do provizorního domova, protože nás chtěl Mohammed pozvat na večeří.

Poslední selfíčko s naším autíčkem

A to teda byla kapitola sama. Měli jsme obavu, jestli jsme vůbec vhodně oblečení, ale Mohammed nás ubezpečil, že ano, přece jen sebou nemáme žádné společenské hadry. Jeli jsme do krásné rybí, turecké restaurace, prý nejlepší ve městě a tam začaly teprve hody, o jakých se nám ani nesnilo. Nejprve jsme dostali čerstvý melounový džus, servírovaný ve vydlabaném melounu. Následoval studený předkrm, což byl velký talíř plný arabských dobrot - hummus, baba ghanoush a různé pasty z chilli, rajčat a koriandru. K tomu byl podáván čerstvě upečený, křupavý, turecký chléb a dvě velké mísy míchaných salátů. Dále nám donesli kalamáry se skvělým dresingem. Stoly už se sice prohýbali ale nosili dál, byl to teprve začátek. Donesli 3 střední rybky, prý Sultán Ibrahim, která byli vynikající a o kterých jsme si mysleli, že jsou hlavním chodem. Ale hlavní chod teprve následoval. Byli už jsme totálně přežraní a donesli velkou rybu a začali ji před námi porcovat, což byla šoou. Číšník už v tom měl asi pořádný cvik, takže to bylo i velké představení, dokonce vyřízl něco z lica té ryby a dal mi to na talíř, že je to delikatesa. Cpali jsme tu rybu násilím do sebe, protože byla moc dobrá, i když jsme byli úplně přežraní. Sami jsme se divili, kolik se toho do nás vlezlo. Ryby byla skvělá, jmenovala se hamour - česky kanic . Sotva jsme oddechovali a oni donesli ještě dezert! Naštěstí už to bylo jen pár sladkých jednohubek - baklava a protože jsme slušně vychovaní, tak jsme jich pár zdlábli, ale byla to už opravdu poslední tečka. Byli jsme rádi, že jsme došli do Mohammedova Porsche. Doma jsme chvíli povykládali s Mohammedem a šli jsme spát a byli jsme nadšení z večeře, protože něco takového jsme nezažili a Marek bude muset vydělat hodně peněz, aby jsme to vůbec zažili.

Ráno jsme se rozloučili s Mohammedem, vyměnili jsme si kontakty a pozval nás, ať se při cestě zpátky zastavíme, že si na nás udělá více času a vezme nás na loď. Bylo by to skvělé, jestli nám to penízky dovolí, tak se za ním určitě zastavíme a vydáme se asi do jižního Ománu - do okolí Salalahu.

ZHODNOCENÍ A KALKULACE

Omán nás jednoznačně nadchnul, teď když na Omán vzpomínáme si nejprve vzpomeneme na skvělého Mohammeda a nezapomenutelnou večeři a také na nezapomenutelné kontrasty skalnatých hor a zeleně. Určitě bychom ho doporučili navštívit co nejdříve, dokud tuto krásu nezkazí turismus. Je tam sice trochu problém s předraženým ubytováním, ale není problém kdekoliv zapíchnout stan.

Celkově jsme najeli 1900 km, i když mapka ukazuje 1069 km, občas jsme měli nějaké zajížďky a občas jsme i přes moje skvělé navigátorské schopnosti (haha), bloudili.

TOP místa: Wádí Shab, Wahiba sands, Misfat Al Abryeen, Jebel Shams

Ománská kuchyně: jídlo nás moc nezaujalo, stravovali jsme se hlavně u Indů a Pákistánců, ale zamilovali jsme si čerstvý džus z limetky a máty

Celkově jsme v Ománu utratili 3900 Kč - z toho jsme za benzín zaplatili 1200 Kč.
Za půjčení auta jsme zaplatili 6500 Kč.
Za zpáteční jízdenky z Dubaje do Muscatu jsme zaplatili 1200 Kč.
Celkově nás 7 dní v Ománu dohromady pro oba stálo 11 600 Kč / denně jsme utratili v průměru méně než 1700 Kč.

Náš plán cesty:
Muscat - Daghmar - Wádí Shab - Tiwi - Súr - Ras Al Jinz - Bidiyah - Al Hawiyah - Wádí Bani Khalid - Nizva - Jabrin - Bahla - Al Hamra - Misfat Al Abryeen - Jebel Shams (Al Khutai) - Jabrin - Nakhal - Rustaq -  Seeb - Muscat (Velká mešita - Opera - Qurm - Muttrah - souq, pevnosti - Old Muscat - Národní muzeum, Sultánův palác - Al Bustan - Yiti)

 Náš okruh Ománem

Fotogalerie z Ománu je zde:

https://parekvasii.zonerama.com/Album/607955